RF3

Označení Rf3 se používá pro kombinaci dvou šlechtitelských postupů: Reverze (R) a třetí filiální generace (F3).
V podstatě to znamená, že jde o feminizovanou verzi odrůdy, která byla stabilizována do úrovně F3.

Jak vzniká Rf3?
Abychom pochopili Rf3, musíme se podívat na kroky, které k němu vedou:
* F1 → F2 → F3: Šlechtitel nejdříve pracuje s regulérními semínky (samci a samice). Zkříží dva rodiče (F1), z nich vybere nejlepší potomky a zkříží je mezi sebou (vznikne F2). Z F2 opět vybere ty nejlepší a zkříží je, čímž vznikne F3. V této fázi už je genetika poměrně stabilní a předvídatelná.
* Reverze (R): Jakmile má šlechtitel stabilní linii F3, vybere z ní špičkovou samici. Tuto samici „otočí“ (reverze pomocí STS), aby vytvořila feminizovaný pyl.
* Křížení: Tímto pylem opylí jinou (nebo stejnou) špičkovou samici ze stejné linie F3.
* Výsledek: Semínka, která z tohoto procesu vzejdou, nesou označení Rf3.

Proč je Rf3 zajímavé pro pěstitele?
* Vysoká stabilita: Díky tomu, že genetika prošla třemi generacemi selekce (F1 až F3), je mnohem jednotnější než běžné feminizované hybridy. Rostliny budou mít velmi podobnou strukturu, výšku i výnos.
* Žádní samci: Písmeno „R“ zaručuje, že semínka jsou feminizovaná, takže nemusíte řešit identifikaci a odstraňování samců.
* Uchování specifických rysů: U Rf3 je vysoká pravděpodobnost, že narazíte na ten konkrétní „vítězný“ fenotyp, který šlechtitel zamýšlel, a nebudete muset pěstovat desítky rostlin, abyste ho našli.

Rozdíl mezi R1 a Rf3
* R1: Je to první „pokus“ – křížení dvou elitních matek. Je to super, ale může tam být velká rozmanitost (každá kytka jiná).
* Rf3: Je to výsledek dlouhodobější práce. Šlechtitel danou linii nejdříve sjednotil (přes F2 a F3) a teprve pak ji feminizoval. Je to tedy profesionálnější a stabilnější produkt.